Povinnosti s vyzdvihnutím lieku Rivotril ma zaviedla do známeho českého kúpeľného mesta Luhačovice.
Celú cestu do Luhačovíc som absolvoval vlakom. Cesta vlakom je kľukatá no krásna . Z Popradu som sa vydal do Púchova, kde som sa vyložil v Hornom Lidči a odtiaľ vlakom do Bylnice a opäť prestup Újezdci u Luhačovic a za 10 minút som bol v kúpeľoch. Celkový čas jazdy vlaku z Popradu do Luhačovíc je 6hodín.
História Luhačovíc
Mestečko Luhačovice sa nachádza na území Moravského Slovácka. Pozrime sa na to, čo hovorí webová stránka mestečka.
“
První zmínka
První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Po staletí nebyl však kraj trvale obydlen. Byla to pohraniční oblast, sužována mnoha nepřátelskými vpády, které i v dalších staletích ztěžovaly budování vesnic a osad. První písemnou zprávu o Luhačovicích známe z roku 1412. To však neznamená, že by Luhačovice byly teprve osídleny. Nejstarší historická zmínka související s touto oblastí se váže k Prakšicím a Biskupicím a je z roku 1140. Uvedené zprávy o Luhačovicku jsou dokladem postupu osídlování, které směřovalo z rovin do hornatějších území.
Několik vesnic
Vytvořila se struktura vesnic a katastrů, která se bez větších změn uchovala až do poloviny 19. století. Zdejší vesnice velmi utrpěly nepřátelskými vpády. Navíc toto panství vlastnil v polovině 15. století uherský magnát Pankrác od sv. Mikuláše, neblaze proslulý vůdce lapků pustošících celý kraj. Zdrojem obživy v kopcovitém kraji Luhačovicka bylo dobytkářství a ovocnářství, o čemž svědčí pečeť – košatý strom s jablky, vpravo krojidlo a vlevo radlice.
Rodové panství a první pramen
V roce 1590 náležely Luhačovice rodu Bartodějských z Bartoděj. Po Bílé Hoře propadly konfiskaci a získal je Maxmilián z Lichtenštejna. Ten je 1629 odprodal Gabrielovi Serenyimu, v jehož rodě zůstaly do roku 1945. Tento rod sehrál v dalším rozvoji místa mimořádnou úlohu. Serenyiové si uvědomili význam léčivých vod a jejich využitelnost pro podnikání. Hrabě Ondřej Serenyi dal na severním úpatí Malé Kamenné upravit pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a nazýval se Bublavý. Koncem 18. století byl přejmenován a označen názvem odvozeným od křestního jména mužského člena šlechtické rodiny. V tomto případě šlo o Amanda Serenyiho, a proto dostal jméno Amandka.
Objevení pramenů
Kolem roku 1860 byl upraven další pramen. Původně se jmenoval Hlavní, později byl přejmenován podle hraběte Vincenta Serenyiho na Vincentku. Zprávy o hojivé moci luhačovických vod se roznesly po okolí a u pramenů se začali objevovat první hosté. Pro několikadenní pobyt, který byl předpokladem léčebného účinku, nebylo ubytování, chyběla možnost stravování i léčebná zařízení.
Postupně však zájem o zdejší prameny vzrůstal a tehdejší majitel luhačovického panství dal postavit v roce 1789 poblíž pramenů hostinec s několika pokoji pro ubytování hostů. Rozmach lázní podporovaly zprávy o úspěšném léčení a četné lékařské práce, které vysoce hodnotily blahodárnou léčivou sílu „luhačovské vody“. Odborné posudky s kladným hodnocením byly příčinou zvýšeného vývozu zdejší minerálky i důvodem k růstu počtu léčených pacientů.
Rozmach
Koncem 18. století stavební ruch kolem pramenů značně zesílil. Byl postaven Zámeček, Vincencův dům, Stolařský dům, Venkovský dům a další s pokoji pro hosty. V roce 1795 byla vystavěna kaplička Svaté Alžběty, na jejíž fasádě byl zpodobněn znak hraběcí rodiny Serenyiů. Hlas zvonu na její věžičce oznamoval začátek a konec léčebného dne. Kaple stojí dodnes a je nejstarší stavbou lázeňského středu.
V polovině 19. století měly lázně 10 pojmenovaných domů s 83 pokoji, dvě kuchyňská stavení a dvě náměstí – Hlavní a Josefské. V roce 1895 zaznamenaly lázně do té doby největší počet hostů – až 1 700. Právě v tomto roce se však projevily dosud skryté rozpory. Lázeňští hosté si stěžovali na chátrající vnitřní zařízení lázeňských budov a léčebných prostorů. Dožadovali se většího pohodlí, protože mnohde chybělo i základní vybavení.
Lázeňská akciová společnost
Konec 19. století zastihla luhačovické lázně stagnace a hrozící úpadek. Přeměna lázní v akciovou společnost v roce 1902 byla výrazným mezníkem pro Luhačovice. Byla vybudována železniční trať Újezdec u Luhačovic – Luhačovice, která se stala pro město nezbytnou; do Luhačovic začaly jezdit přímé vozy z Prahy, Brna a Olomouce (1905).
Začátkem roku 1902 se konala ustavující schůze akciové společnosti, předsedou správní rady byl zvolen hrabě Otto Serenyi, ředitelem lázní a iniciátorem vzniku akciové společnosti se stal MUDr. František Veselý a jejich správcem Slovák Cyril Holuby. Všichni usilovali o jejich maximální rozvoj, vybavení a vysokou léčebnou úroveň; věnovali mimořádnou péči minerálním pramenům a uvědomovali si význam kvalitního a bohatého kulturního a společenského života v místě.
Toľko história ešte sa na slovíčko vrátim k prameňom. V Luhačoviciach sa náchadzajú 13 prameňov, no najznámejších je niekoľko. Vincentka tá najznámejšia dobré známa aj u nás, hlavne pacientom v Dolnom Smokovci. Ochutnal som ju v novo zrekonštruovanom pavilóne, krásne miesto nielen pre oko, ale aj žalúdok. Na výber je studená a horúca verzia tohto moku. Musím konštatovať, že čerstvá Vincentka chutí diametrálne odlišne ako tá v obchode, je to môj subjektívny názor. Ďalšie pramene sa nazývajú Ottovka, Aloiska a prameň Doktor Šťastný.
Neopomenúť meno nášho Slováka Dušana Jurkoviča by bolo chybou. Áno tento architekt preslávil aj Luhačovice, svojím citlivým vnímaním prostredia , jeho dom je hlavnou dominantnou Luhačovíc.
Aby ste sa však z prameňov napili, nemusíte byť pacientom kúpeľov. Stačí, ak si cez víkend vyrazíte na výlet s rodinou a počas prechádzky si doprajete zdravotnú ochutnávku.
Možno vás trochu zarazí, že voda je výrazne železitá a mierne slaná, ale zaručene je veľmi zdravá.
Cestujú za ňou ľudia s rôznymi diagnózami, ako sú choroby dýchacieho ústrojenstva, pohybového aparátu, nervovej sústavy či obezita.
Prichádzajú sem aj pacienti, ktorí sa chcú zotaviť po náročnej liečbe onkologických ochorení. Odborníci v kúpeľoch sa venujú aj detským pacientom pri liečbe dýchacích ciest či kožných ochoreni.
Ty si daj palenku z kak tusov od Indianov z kmena ...
A preco pan nebol na priehrade kde je tiez krasne ...
Celá debata | RSS tejto debaty